Chemie

Menu

Vyhledávání

Archiv

Soli kyslíkatých kyselin

Obecný vzorec: KmAn

K - vzorec kationtu

A - vzorec aniontu

m, n - indexy - počty iontů - přirozená čísla

Pozn.1 - Indexy m, n rovné 1 se nepíší.

Pozn.2 - Jsou -li oba indexy m, n dělitelné týmž číslem, indexy se vydělí.

Musí platit: Součet celkového náboje kationtů a celkového náboje aniontů je roven nule.

Knk+mAna- n

nk - náboj kationtu

na - náboj aniontu

m . nk + n. (-na) = 0

resp.

musí platit: Součet oxidačních čísel všech atomů v molekule je roven nule.

Pozn. Obě vyjádření jsou ekvivalentní (viz následující poznámka + Pravidlo 2 Obecných zásad tvorby názvosloví).

Pozn. Náboj vs. oxidační číslo

Oxidační číslo je číselně rovno výslednému náboji částice, skupiny vyjádřenému jako násobek elementárního náboje.

V případě elektricky nabitých částic - iontů (kationtů, aniontů) se pro ion nepoužívá termín oxidační číslo - neříká se, že má oxidační číslo např. II, ale že má náboj 2 +.

Obecný název :

podstatné jméno

přídavné jméno

název aniontu + vypuštěná

koncovka - ový z názvu aniontu

název kationtu

název prvku s klad.nábojem + koncovka

dle náboje iontu *

* Koncovka dle náboje iontu = koncovka dle oxidač. čísla prvku (viz výše).

1. Soli jednoduchých kyslíkatých kyselin

Tvorba vzorce z názvu

Př. 1

síran hlinitý

1. Typ sloučeniny:

sůl jednoduché kyslíkaté kyseliny

síran - koncovka - an ® sůl kyseliny sírové

slovo hydrogen v názvu soli ? NE ® není hydrogensůl

2. Odvození vzorce aniontu
	- vzorec kyseliny: kyselina sírová H2SO4
	- vzorec aniontu :
		- hydrogensůl ?	NE ® aniont neobsahuje žádný vodíkový atom ® vytvoření aniontu odtržením všech atomů vodíku správněji kationtů vodíku z molekuly kyseliny. - počet odtrhnutých vodíkových kationtů: 2
		- náboj aniontu:	Platí: Elektroneutrální molekula ® po odtržení x vodíkových kationtů s celkovým náboje x + musí mít zbytek - anion - stejně velký ale opačný náboj, tj. x -. Odtrženy 2 kationty vodíku, 1 kationt vodíku náboj 1+ ® odtržen náboj 2 . (1+) = 2 + ® zbytek - anion - musí mít náboj 2 -. náboj aniontu: 2 -
		- vzorec aniontu: (SO4)2 -

3. Odvození vzorce kationtu
	- název kationtu: hlinitý ®	- název prvku : hliník - Al
		- koncovka - itý ® oxid. číslo III ® náboj 3 +
	- vzorec kationtu: Al 3 +

4. Zápis: Al 3 +m (SO4)2 -n

5. Určení indexů - počtů iontů		Al 3 +m (SO4)2 -n
	Podmínka: Součet celkového náboje kationtů a celkového náboje aniontů je roven nule.

	a. výpočtem
		m . (3 +) + n . (2 -) = 0

		3 . m = 2 . n

		m / n = 2 / 3 odtud m = 2 n = 3

		5. Vzorec: Al2 (SO4)3

b. křížovým pravidlem
	Náboje iontů se zapíší - bez ohledu na záporné znaménko - křížem dolů k druhému iontu jako indexy (vyjadřující počet iontů v molekule) arabskou číslicí. V případě, že jsou počty iontů - indexy - dělitelné týmž číslem, vydělí se.

		Al3 +(SO4)2 -
		¯ ¯ \ / ñ á / \ ¯ ¯
	5. Vzorec:		Al2 (SO4)3

Př. 2

uhličitan vápenatý

1. Typ sloučeniny:

sůl jednoduché kyslíkaté kyseliny

uhličitan - koncovka - ičitan ® sůl kyseliny uhličité

slovo hydrogen v názvu soli ? NE ® není hydrogensůl

2. Odvození vzorce aniontu
	- vzorec kyseliny: kyselina uhličitá H2CO3
	- vzorec aniontu :
		- hydrogensůl ?	Ne ® anion neobsahuje žádný vodíkový atom ® vytvoření aniontu odtržením všech atomů vodíku správněji kationtů vodíku z molekuly kyseliny. - počet odtrhnutých vodíkových kationtů: 2
		- náboj aniontu:	2 -
		- vzorec aniontu: (CO3)2 -

3. Odvození vzorce kationtu
	- název kationtu: vápenatý ®	- název prvku : vápník - Ca
		- koncovka - natý ® oxid. číslo II ® náboj 2+
	- vzorec kationtu: Ca 2 +

4. Zápis: Ca 2 +m (CO3)2 -n

5. Určení indexů - počtů iontů		Ca 2 +m (CO3)2 -n
	Podmínka: Součet celkového náboje kationtů a celkového náboje aniontů je roven nule.

	a. výpočtem
		m . (2 +) + n . (2 -) = 0

		2 . m = 2 . n

		m / n = 2 / 2 = 1 / 1 odtud m = 1 n = 1

		5. Vzorec: CaCO3

b. křížovým pravidlem
	Náboje iontů se zapíší - bez ohledu na záporné znaménko - křížem dolů k druhému iontu jako indexy (vyjadřující počet iontů v molekule) arabskou číslicí. V případě, že jsou počty iontů - indexy - dělitelné týmž číslem, vydělí se.

		Ca 2 +(CO3)2 -
		¯ ¯ \ / ñ á / \ ¯ ¯
	5. Vzorec:		Ca2 (CO3) 2	/ : 2
	po krácení:		CaCO3

Tvorba názvu ze vzorce

Př.

Ni(NO3) 2

1. Typ sloučeniny:	sůl jednoduché kyslíkaté kyseliny
	značka vodíku ve vzorci soli ? NE ® není hydrogensůl

2. Stanovení kationt- aniont
	- kationt : Ni - nikl
	- aniont : (NO3)

3. Zápis: Ni nk + (NO3)na -2

4. Stanovení náboje iontů:		Ni nk + (NO3)na -2
	Podmínka: Součet celkového náboje kationtů a celkového náboje aniontů je roven nule.

	a. výpočtem
		1 . (nk +) + 2 . (na -) = 0

		1 . nk = 2 . na

		nk / na = 2 / 1 odtud nk = 2 na = 1

		zápis: Ni 2 + (NO3)1 -2

5. Odvození názvu kationtu
	- vzorec kationtu: Ni 2 +
		- název prvku : Ni - nikl
		- náboj 2 + ® oxid. číslo II
		- kontrola: může mít nikl oxidační číslo II ? ANO *1
		- koncovka : oxid. číslo II ® koncovka - natý

	- název kationtu: nikelnatý

6. Odvození názvu aniontu a názvu soli
	- vzorec aniontu : (NO3)1 -
	- kyselinotvorný prvek : dusík
	- hydrogensůl ?		anion neobsahuje žádný vodíkový atom správněji kation vodíku ® NE.
	- zápis s oxidačními čísly:			(NOX O-II 3)1 -
	- stanovení oxidačního čísla kyselinotvorného prvku:
		1 . OX + 3 . ( - II ) = 1 -
		OX = V
	- kontrola : může mít dusík oxidační číslo V ? : ANO *1
	- koncovka : oxid. číslo V ® koncovka - ičnanový, - ečnanový
	- název aniontu: aniont dusičnanový
	- název soli: vypuštěním koncovky - ový z názvu soli ® dusičnan

7. Název soli : dusičnan nikelnatý

čerpáno - z wikipedie.cz

b. křížovým pravidlem

Počty iontů - indexy - se zapíší křížem jako nábojová čísla iontů v molekule. Pozor na znaménka.

¯ ¯

\ /

ñ á

/ \

¯ ¯

Ni 2 + (NO3)1 -2