Organická chemie
Organická chemie je vědním oborem chemie, který se zabývá strukturou, vlastnostmi, přípravou a využitím organických sloučenin. Je složitější než anorganická chemie. Původně se tato věda zabývala studiem látek z oblasti živé přírody, vznikla na přelomu 18. a 19. století jako samostatný vědní obor v souvislosti s rozdělením přírody na neživou (anorganickou) a živou (organickou). Významnou zásluhu měl švédský chemik Carl Wilhelm Scheele, který izoloval organické látky z přírodních zdrojů (např. kyselinu vinnou a citronovou).
Zdroje organických látek- příprava z anorganických sloučenin
- výroba z přírodních zdrojů
- fosilní zdroje - ropa, uhlí, zemní plyn, rašelina apod.
- recentní (současné) zdroje - rostlinné a živočišné organismy
Strukturní teorie
Na strukturní teorii se podíleli Butlerov, Kekulé a Couper. Popisuje základní pravidla stavby organických sloučenin.
- Každý atom uhlíku je čtyřvazný.
- Atomy uhlíku se mohou mezi sebou vázat vazbou jednoduchou, dvojnou nebo trojnou.
- Všechny vazby jsou navzájem rovnocenné.
- Řetězce mohou být lineární nebo cyklické, větvené nebo nevětvené.
čerpáno - z wikipedie.cz