Jdi na obsah Jdi na menu
 


Organická chemie

Organická chemie je vědním oborem chemie, který se zabývá strukturou, vlastnostmi, přípravou a využitím organických sloučenin. Je složitější než anorganická chemie. Původně se tato věda zabývala studiem látek z oblasti živé přírody, vznikla na přelomu 18. a 19. století jako samostatný vědní obor v souvislosti s rozdělením přírody na neživou (anorganickou) a živou (organickou). Významnou zásluhu měl švédský chemik Carl Wilhelm Scheele, který izoloval organické látky z přírodních zdrojů (např. kyselinu vinnou a citronovou).

Zdroje organických látek
  1. příprava z anorganických sloučenin
  2. výroba z přírodních zdrojů
    • fosilní zdroje - ropa, uhlí, zemní plyn, rašelina apod.
    • recentní (současné) zdroje - rostlinné a živočišné organismy

Strukturní teorie

Na strukturní teorii se podíleli Butlerov, Kekulé a Couper. Popisuje základní pravidla stavby organických sloučenin.

  1. Každý atom uhlíku je čtyřvazný.
  2. Atomy uhlíku se mohou mezi sebou vázat vazbou jednoduchou, dvojnou nebo trojnou.
  3. Všechny vazby jsou navzájem rovnocenné.
  4. Řetězce mohou být lineární nebo cyklické, větvené nebo nevětvené.

 

 čerpáno - z wikipedie.cz